042-096 TERST II - Itálie 

Na březích nejsevernějšího cípu Jaderského moře leží jeden z předních italských přístavů - Terst (italsky Trieste). Město, rozložené amfiteatrálně na úpatí a svazích vápenitého Krasu, je odedávna přirozenou křižovatkou cest, spojujících podunajské země se Středozemím a západoevropské státy s Balkánským poloostrovem. 

Nejstarší historie Terstu je poněkud temná; do dějin v pravém slova smyslu vstupuje Terst až ve druhém století před naším letopočtem, kdy se stal východiskem římských legií při pronikání do Istrie. Na skutečném významu pak nabyl za císařů Oktaviána Augusta a Trajana v prvním století př. n. l., kdy tudy směřovaly cesty římských legií do střední Evropy. 

Středověk byl pro Terst vyplněn častými boji o nezávislost s Benátkami. Stále rostoucí moc Benátek přiměla Terst k tomu, že se přimknul k Habsburkům a posléze se stal nejdůležitějším přístavem Rakousko-Uherska. Teprve po skončení první světové války a po pádu habsburské monarchie se Terst vrátil k Itálii. Po druhé světové válce se stal Terst i s okolím svobodným územím až do roku 1954 na základě dohody mezi Jugoslávií, Itálií, Anglií a USA byl vlastní Terst připojen k Itálii a zbytek někdejšího svobodného území k Jugoslávii. - Dnes má Terst na 27.000 obyvatel, universitu, průmysl loďařský, strojnický, chemický a potravinářský, a jeho přístavem často prochází i naše zámořské zboží. 

Malebná poloha, mírné přímořské klima i zajímavé okolí tvoří z Terstu místo přitažlivé pro turisty z celého světa. Mohou tu obdivovat kromě četných stavebních památek i sbírky uměleckých galerií a muzeí, mezi nimi stojí za zvláštní pozornost Museo del Mare - Námořní muzeum, jediné svého druhu v Itálii. Není divu, vždyť právě přístav a jeho ruch tvoří jádro, kolem něhož se odpradávna soustřeďuje život Terstu. Ať už jej pozorujeme zblízka nebo z některého vyhlídkového místa, je to právě ta typická atmosféra neustálého přistávání a odplouvání, skřípot jeřábů a pleskání vln o boky lodí, co vtiskuje Terstu jeho proměnlivou a přece věčnou tvář, na jejíž půvab se nezapomíná. 

K obrázkům (foto Mirko Křen): 

1. Největší z terstských náměstí je Piazza dell'Unitá d'Itália, na němž stojí starobylá budova prefektury. 

2. Nábřeží 3. listopadu (Riva Tre Novembre) patří k místům, odkud lze nerušeně pozorovat pestrý život nedalekého přístavu, kde panuje po celé dny i noci čilý ruch. 

3. Pozadí malebného náměstí Piazza S. Antonio tvoří budova kostela sv. Antonína. V popředí Canal Grande, který byl vybudován v 18. stol., aby lodě mohly připlouvat až do centra města a zde vykládat své zboží. 

4. K nejvýznamnějším stavebním památkám, které se zachovaly z nejstarších dob, patří zbytky římského divadla (Teatro Romano) z doby Trajanovy. 

5. Kamenným svědkem středověké minulosti Terstu je starý hrad ze 14. až 16. století. Na nádvoří se pořádají představení pod širým nebem. 

6. Zajímavý pohled na město s přístavem se otevírá z věže starobylé katedrály sv. Justa (San Giusto). Uvnitř chrámu jsou cenné mozaiky z 12. a 13. století a malby ze století čtrnáctého. 

7. Podivuhodné kontrasty mezi minulostí a přítomností Terstu patří k oněm dojmům, jež si odnášíme z tohoto půvabného města po jiskřivým adriatickým nebem, abychom na ně nikdy nezapomněli.