| Obálka |
 |
| Anotace |
Dveřmi saloonu Alamo prošel vysoký, širokoplecí muž. Když spatřil zrzavou dívku u pultu, objevil se na jeho tvrdě působící tváři široký úsměv. I ta dívka ho znala. Chtěla odstoupit od pultu a vydat se k němu, ale náhle strnula. V jejích velkých, tmavých očích se náhle objevil strach a zděšení. Vypadalo to, že ten vysoký cizinec sebou přinesl atmosféru smrti. V saloonu Alamo se rozhostilo ticho jako v kostele. Bylo slyšet jen rozrušené oddechování přítomných. A pak zrzavá dívka otevřela ústa. Její varovný výkřik proťal ticho jako nůž list papíru. „Slocume! Dávej pozor! Napravo od tebe!“
|
|
|
|