Kincaid se opíral o zeď vězeňského dvora a pozoroval Juana Valdeze. Čert ví, odkud ten Mexičan vzal nůž, s nímž nyní ohrožoval obrovitánského černocha. Kincaid už dříve poznal, jak je Valdez nebezpečný. Již po necelém půl roce se vyšvihl na kápa doživotně odsouzených v Yumě. Dva muži, kteří ho nechtěli akceptovat, už leželi na vězeňském hřbitově. Každý věděl, že je má na svědomí Juan Valdez, ale nikdo si jeho jméno nedovolil ani zašeptat…