Hrdinka knihy, patnáctiletá navažská dívka Jasné ráno, je věrným obrazem osudu indiánského kmene Navahů v šedesátých letech minulého století. Dlouhé nože – tak říkali Indiáni severoamerickým vojákům podle dlouhých bodáků připevněných na jejich puškách – se objevily v kaňonu de Chelly časně zjara roku 1863. Tehdy přijely jen na běžnou obhlídku terénu. Jasné ráno tehdy netušila, co všechno jí příští rok přinese: že bude spolu se svou kamarádkou Běžící pěnicí unesena Španěly a prodána jako služka do bělošské rodiny ve městě, že se jí podaří dobrodružně uprchnout a že jí na útěku pomůže Vysoký hoch, kterého mlčky považuje za svého budoucího muže. A netušila rovněž, že ji čeká Dlouhý pochod do nehostinné, nezdravé rezervace u Fort Sumneru. Indiáni, vytržení ze svého prostředí a navyklého způsobu života, podléhají apatii. Jasné ráno však jde za svým cílem – chce Vysokého hocha za muže a chce se vrátit do rodného kaňonu. Jasné ráno jako dobře vychované indiánské děvče, ale přes veškerou poslušnost umí mít vlastní názor a umí ho prosadit; obdivuje Vysokého hocha, ale umí ho vidět i kriticky a dovede ho nenápadně usměrňovat.