Píše se rok 1596. Severní nizozemské provincie, které se vymanily ze španělské nadvlády, vzkvétají hospodářsky a rozšiřují své obchodní styky se světem. Je to doba velkých námořních cest, doba, kdy ve světě je ještě co objevovat. Město Amsterodam vypravuje pod velením zkušeného lodivoda Willema Barentse dva koráby, Ledové moře a Amstelredam, jejichž úkolem je nalézt novou cestu do Číny a Japonska – severní cestu, která by podstatně zkrátila plavbu do těchto zemí a umožnila další rozvoj obchodu. Barentsova výprava objeví neznámé ostrovy na severu – Medvědí ostrov a Špicberky – a pak se rozdělí. Kapitán van Rijp hledá cestu přes pól, kapitán Heemskerck a Barents kolem ostrova Nová země. Ledové moře dopluje k východním břehům Nové země, avšak příchod zimy znemožní další plavbu a posádka, jejímž členem je i čtrnáctiletý plavčík Jan Hillebrants, je donucena za mimořádně těžkých podmínek přezimovat na ostrově. Koráb se však ani počátkem příštího léta z ledového zajetí neuvolní a námořníci se musí vydat na zpáteční cestu ve dvou otevřených člunech a překonat při tom nepředstavitelné obtíže. Barentsova plavba nesplnila cíl vědecký – Barents zmapoval nově objevené ostrovy i pobřeží Nové země a změřil hloubku moře, kudy se plavil. Jeho mapa sloužila mnoha generacím námořníků, kteří se vydávali do těchto končin.