Román zavede čtenáře do Afriky na konci 19. století, kdy vrcholila snaha vyspělých kapitalistických zemí – Velké Británie, Francie a Německa – získat pro sebe co největší část tohoto přírodním bohatstvím tak oplývajícího kontinentu. Bohatě rozvětvený a barvitě vyprávěný příběh nás seznámí s prostým – pro nás však exotickým životem v kikujské vesnici, jehož klidnou hladinu naruší zločin spáchaný z touhy po majetku. Očima hrdinů této knihy – několika afrických vesnických dětí a bílého chlapce, sirotka,  kterého se afričtí vesničané ujali – sledujeme s napětím důsledky tohoto zločinu i jeho konečné objasnění. Spolu s nimi se však také dozvídáme o hrůzách otroctví, o lovech na otroky, o nelidských podmínkách v Angličany zakládaných pracovních táborech. Spolu s nimi se stáváme svědky postupného pronikání bílých kolonizátorů do nitra Afriky, postupné kolonizace, jež zdánlivě přináší světlo civilizace, ve skutečnosti však znamená jen další zotročení Afričanů, a jež je příčinou mnoha změn narušujících jejich život.