Přitažlivou formou vyprávění příhod dvanáctiletého kočovníka, poháněče jaků, seznamuje spisovatel mládež s neuvěřitelnou tváří Tibetu zcela nedávné doby, krátce po otevření silnice z Číny do Lhasy v květnu 1955. Jeho obyvatelé byli naprosto nedotčeni moderní civilizací, nevěděli nic o světě a věrni odvěkým zvykům a pověrám žili primitivním způsobem.